Sunday, September 13, 2009

2000 km pres Himalaje: Jak sem paral Suzuki

Ze Indove ridi jako prasata jsem vedel uz davno. Ze sedadla v autobuse se vse zda byt bezpecne, ta prava sranda zacina teprve az kdyz je clovek hozen do "proudu".

Ano, dopravni predpisy v Indii existuji, ale bohuzel ne kazdy je tu cetl, natoz aby je dodrzoval. Ve skutecnosti to vypada tak, ze se prirozenym zpusobem vyvinula silnicni hierarchie kopirujici model Silnejsi vitezi. Vezmeme-li pomyslnou pyramidu odspodu: chodci > cyklisti (riksove) > motorky > auta > autobusy > nakladaky. Samozrejme se najdou taci exoti, kteri nejsou, navzdory prostredku ktery ridi, spokojeni se svym zarazenim a snazi se vysplhat o stupinek vys, coz je ihned trestano (dost casto na zivote). Pokud si tohle clovek neuvedomi hned pri prvnim vyjeti na silnici, ma smulu.

Indove jezdi radi rychle a zbesile, stale nekam spechaji (...kam, kdyz vsude chodi pozde?) a podle toho vypada i jejich jizda. Predjizdeni v plne rychlosti, troubenim a blikanim upozornuji predjizdeneho, ze pokud bleskem neuhne, bude smeten. Povrch vozovky ani sebehorsi situace na silnici nerozhoduje a jezdi se podle zlateho prislovi: "Kam se vejdou dva, vejdou se i tri (ctyri, pet, sest i sedm)". V horach se pak muzete potkat s fenomenem predjizdeni v zatacce do kopce, kdy zvlaste pomale (do kopce splhajici) nakladaky doslova irituji ridice z nizsich pater pyramidy a ti v touze pomstit se za nizinne ponizovani vyuzivaji jakekoliv mezery, aby vystrelili a nacechrali sva ega.

A tak se stalo, ze i ja jsem ve svych poklidnych 80 km/h potkal rozvasneneho Inda ve sve Maruti Suzuki (velikosti srovnatelne s Corsou), ktery vylitl v zatacce zpoza funiciho nakladaku. Nevim co bezelo v jeho hlave, ale ja jsem se uz chystal ke katapultaci a vyhlizel misto kam se naroluju. Nastesti prirozene reakce jsou rychlejsi vyhodnocovaciho procesu, a tak jsme oba uhybali ve spravnem smeru. Bohuzel to nestacilo k bezkoliznimu kurzu, takze jsme se o sebe otreli boky, coz v te rychlosti (i kdyz zurive brzdene) byl husarsky kousek. Vsichni ustali srazku bez padu a v duchu jsem dekoval Wolfovi, ze me donutil namontovat nehezky chranic nohou. Maruti Suzuki pribrzdila, chlapik ani radsi nezastavil a asi az doma zjistil, ze moje stupacka mu udelala elegantni linku po cele delce auta.

Jak rikaval tata, ridicem se clovek stava az po prvni bouracce, takze tati: "Ja uz sem ridic!" :).

2 comments:

Pavel Fibich said...
This comment has been removed by the author.
Pavel Fibich said...

konecne jsem si prelozil nazev tveho blogu z hindi

Skoda, ze nic nevyhraju, jsem-li 1.