Holi, aneb obarvi si sveho Inda!

Cca tyden zpatky zacaly prosakovat na verejnost kuse zpravy o nadchazejicim svatku barev, tzv. Holi. Nikdo tomu nevenoval prilis pozornost, jediny zajimavy fakt byl ten, ze v praci bylo volno. Cim vic se ale festival blizil, tim byly pripravy patrnejsi a lide neklidnejsi. Vse nasvedcovalo tomu, ze to bude jine nez "klasicke oslavy", ktere se tu konaji skoro kazdy vikend. Nakonec jsme byli zasveceni i my a ve svetle novych informaci jsme se vybavili - vodni pistole, pytliky s barevnymi prasky a male bombo-balonky.

A pak to prislo, vcera (tj. 11. brezna - presne na narozeniny panimamy) se do ulic vyhrnuli prevazne mladi lide a barevne silenstvi zacalo. Nase dobrodruzstvi zacalo pred barakem, kde jsme si vyhledli snadny cil - mistni skolacky. Vypadaly potvory bezbrane, ale nase vitezstvi netrvalo dlouho. Z prizemi naseho baraku vypochodovala armadicka tri 20+ slecen s hadici a hodne studenou vodou. Nez jsme se dockali odvozu na misto "oficialni bitvy", byli jsme zliti a zmalovani k nepoznani, k velke radosti mistnich (snad odplata za britska leta kolonializmu?).

Transport na motorce s pistoli v ruce byl vazne kouzelny, zmalovani lide s nadsenim kvitovali moje vodni sprsky a namisto nabruceneho prskani na nas mavali a kriceli: "happy holi!". Obcas jsme museli projet prasnou bouri, takze na misto urceni jsme dojeli jeste spinavejsi nez ostatni. Tam nas cekaly kyble barevne vody, spousty barev v prasku, rozlicnych vodnich zbrani a hlavne grupa natesenych lidi (nejen Indu), kteri se na nas sesypali hned u brany.

Boje neustavaly ani po hodine, castecne diky tomu, ze se stale trousili cisti lide :). Korunu bitve nasadil Aseem (kolega z prace), ktery privezl vajicka a zacal zkouset pevnost skorapky o pritomne hlavy. Naramne se mu zalibila moje hola hlava (vlasy ostatnich branily rozbiti), takze jsem se musel hodne otacet. Vsechno ale casem omrzi, a tak se i unaveni bojovnici rozhodli premistit - tentokrat na "farm house" mimo Chandigarh, kde melo byt pokracovani boju s AIESECari. Nabizenou lakavou odplatu za jejich ignoranstvi jsme si nemohli nechat ujit, takze sup do aut (a na motorku) a hura na ne.

Farm house byl opravdu zemedelske staveni, z povzdali nas pozorovali buvoli, nedaleko zaparkovany traktor byl uz notne zablaceny a uprostred dvorku byla velka bahnita kaluz, slouzici k zapasum. Snad stovka pritomnych lidi byla uz k nepoznani zablacena, takze podle barvy kuze neslo poznat, kdo je mistni a kdo je internista :). Hned jsme se zapojili do bojuvek a s vetsimi ci mensimi uspechy jsme se statecne drzeli. Na slozeni prumerneho belocha bylo zapotrebi 4-5 Indu, nikoliv vsak na naseho Sverre(ho) - norsky, temer dvoumetrovy Viking v pohode kracel s postupne naskakujicimi hnedousky a nebyt jeho pivniho opojeni, asi by ho jen tak nepolozili.

Mistni (a posleze i my) se opajeli mistnim bhangem - napojem z marihuany, ktery muzum dodava kuraz a zenam ubira na kilech - a veseli nebralo konce. O vyvrcholeni se opet postaral Aseem, ktery znaly mistnich pomeru odehnal uvazane buvoly a zacala valka s exkrementy... jedno z hoven pristalo i na moji hlave (opet!) a musim rict, ze smrad to byl vazne exkluzivni. Opojeni, unaveni, spinavi a zimou se tresouci jsme se vzdalili zpet k domovum, abychom smyli tentokrat uz jednotnou, hnedou barvu. Opily Sverre cestou bavil posadku auta a s Wolfem jsme si uzivali jizdy na motorce nahore bez (coz je zakazane!), protoze nase tricka padla za obet vasnivym bahenim bojum. Nastesti nas zadny policista nezastavil a tech par zasnenych pohledu (opet od muzu!!!) jsme vydrzeli.

Barvy castecne pustily dolu, takze i ted mam jeste modre ucho a fialove nehty, ale i presto jsme se domluvili, ze pristi 'mezinarodni' Holi se uskutecni v Ceske republice... mate se na co tesit, pratele!