Minuly tyden slavil Daviduv sef Sarthak narozeniny, jako blizci pratele jsme byli pozvani do 5-ti hvezdickoveho chandigarhskeho hotelu, abychom si to poradane, a hlavne stylove, uzili. Z oslavence vylezlo, ze jeho tata hotelu kdysi sefoval, a proto ma dozivotni 50-ti procentni slevu na jidlo, bohuzel dneska si ji nevzal..
jedna poznamka: Indie je plna slev, staci byt treba advokatem a uz mate v baru nebo na diskotece slevu, dalsi priklad - pracujete-li pro vladu, duchod (nebo alespon neco jako duchodovy vek) je potom prochazkou bungevileovym sadem. A navic, vlastnite-li auto, myslim v pozici velecteneho vladniho zamestnance, po par letech sluzby je SPZetka cennejsi nez vlastni auto! Tak to tady je, inspirace pro Evropu? Inspirace bez legrace?
Ale zpatky k oslave, presunuli jsme se do stresniho baru s vyhledem na cely LUXUSNI areal. Objednali si i na mistni pomery drahe bile australske vino a par koktejlu. Vrcholem byla predavka ceskeho coko 'prsateho' narozeninoveho dortu, ktery si u me David predem objednal:). Darek se setkal s ocekavanym uspechem, bohuzel fotodokumentace chybi.. Spolehame na vasi fantazii, pratele.
Vino bylo tak dobre a osvezujici, ze jsem ho vypila skoro sama, v onom ovinenem stavu jsem si pichla za ucho ruzovy karafiat a chtela jsem se fotit.. iPod bohuzel nema blesk, takze fotky jsou trochu tmavsi, ale neva. Mimochodem, porad na ne cekam..
Nasledoval presun, v mem pripade s 'podpurnym doprovodem', do cinske restaurace, kde zabava pokracovala v podobe rumovych koktejlu, jeden za druhym.. druhy za prvnim atd.
Popravde si konec vecera moc nepamatuju.. ani jak jsem se dostala do postele.. ale naramne jsem si to uzila, vlastne vsichni..
Alkohol je vazne metla lidstva! Vazne.. ale i presto se vsichni s oblibou nechavame mrskat..
Cast druha, svata voda..
V patek vecer jsme konecne vyrazili na dlouho planovany vylet do Rishikeshe, svateho mesta v podhuri Himalaji, mesta jogy. Skupinova vyprava v poctu 14 lidi, prevazne z Davidovy kancelare, se ukazala daleko lepe a snadneji kocirovatelna nez ta minula, prevazne 'operacka' (Opera software). Tri auta, tri ridici a 14 natesenych cestovatelu. A 7 hodin cesty pred nami. K nasemu prekvapeni byla cesta celkem rychla a plynula. O pul 8. rano jsme dorazili do Rishikeshe, nasledoval presun do kempu, tedy babusovych chatek, o nichz nikdo nevedel, jak budou vypadat a jakym prekvapenim nas uvitaji. Po chvili se ukazalo, ze ony chatky jsou snad nejlepsim ubytovanim, jake jsme v Indii zatim meli!
Pancham, druhy Daviduv sef, ve firme vlastne ten prvni, cestou neustale mlel o tom, jak bude spat na plazi u reky. Vsem nam to prislo absurdni, jak muzou byt v Indii, navic na brehu Gangy, o niz ma kazdy temer stejnou predstavu- tu spojenou s Varanasim- , plaze..?? Chvile prekvapeni:opravdu tam jsou, a kolik jich je! Sedobily jemny pisek, spousta mista na sportovni aktivity nebo jen naopalovani.. Naprosto neuveritelne, jako byste se posunuli v case a hlavne v prostoru. Jsme stale jeste v Indii?!
Po chvili odpocinku jsme se presunuli k rece a cekali na instruktaz a hlavne na prvni divokou jizdu na divoke a nespoutane matce Indie.
Oblekli jsme si slusive vesty a helmy, vyfasovali padla a zabava zacala. Byli jsme rozdeleni do dvou tymu, vzhledem k tomu, ze vestsina Indu neumi plavat, bylo osazenstvo opravdu ruznorode. David a Wolf na jednom raftu s indickymi devcaty-paradnicemi, norskym Gormem, instruktorem, jeho detmi a s par kancelarskymi myskami, temi, co neumi plavat. Ja na druhem se severskym obrem Sverrem, sumaterskym Alem, druhym instruktorem a jeho ukrutne odpornym americkym prizvukem, dvema sefy kancelare a zbytkem vypravy. Jizda zacina!!
Trochu treninku na temer neproudici vode a pak..vzhuru do pereji! Pred kazdym sjezdem, tzv. 'rapidem' predchazela kratka instruktaz, jak na to, kudy a kam. Jako zkusena vodacka jsem byla posazena na hacka, spolu se Sverrem, coz byla trochu nevyvazena, myslim hmotnosti a silou, kombinace. Ale osvedcilo se, muz 'pichal vodu' jak zkuseny vikingsky plavitel.. zadny mostecky kvedlacky (info pro rodinne prislusniky:)) . A pak to prislo, rapid zvany Three blind mice aneb Tri slepe mysi, ze by paralela s tremi kancelarskymi neplavci?? Rapid byl navic rozdelen do dvou urovni podle obtiznosti, chicken a tiger, nikdo nechtel zkouset kure, vsichni chteli jednoznacne zapasit s vodnim tygrem! A zapas zacal, jak jinak, nez u hacku.. prvni vlna, druha vlna a pak.. obrovska vlna, pres a skrz kterou nebylo nic videt! 'Dopredu, dopredu a padluj, muj tyme' , znelo z ust instruktora. Rapid jsme projeli a tygra se nezalekli. Nadseni, naprosto jedinecny zazitek! Kam se hrabe jizda na gumove svini na ceske rece! Dalsi rapidy uz nebyly tak divoky, zato jsme skakali do reky primo z raftu, plavali v mirnem proudu a uzivali si chladne reky, teplota se ted pohybuje mezi 12-15 stupni. Takze po par minutach ve svate rece nam vsem mrzly prsty na nohach i rukach, ale nikdo to moc neresil. A vsichni jsme dobrovolne ochutnali svatou vodu, s predsudkem, samozrejme, ale kdyz nas instruktor presvedcil o jeji nejzavadnosti.. nikdo nezustal pozadu.
Nejvtipnejsi casti byl navrat, spis pokus o navrat, do raftu. Nejlepsi byl opet Sverre, nas norsky Shrek. Predstavte si obra, tak 100 kiloveho, jak se v zachranne veste snazi dostat zpatky do raftu.. druhym adeptem byl indonesky Al - jako kdyz se velryba placa na brehu a nemuze se dostat zpet do more. Vazne skvela podivana!
Jen co jsme dopluli do cile, osusili se, zaslo slunce a zaclo prset a prset do vecera neprestalo. Abychom se zahrali, hlavne vnitrne, otevreli jsme si na terase bar (viz fotky).
A opet prisla na radu kvetina za uchem, zbytek si domyslete sami, mimochodem, staci se opet podivat na fotky..
Druhy den byl v planu opet raft, ale nakonec jen kajaky a plaz. volejbal. 'JEN' neni to spravne slovo, bylo to skvely, hrali jsme pres nejvetsi vedro, poridili si nekolik modrin a drobnych odrenin. A dalsi fotky. A nezapomenutelnou jizdu v proudu Gangy, coz bylo celkem narocny i pro dobryho plavce! A zkuseneho plavcika z D.C.
Posledni vlejbal. zapas, navrat do auta a cesta zpet. Jeste zastavka na obed v Rishikeshi, preplnenem a spinavem meste a hura zpet na sever, do mesta sektoru..
Cast treti
Doslov
Aby se vylet nestal jen legendou v pozitivnim slova smyslu, musely prijit nasledne komplikace. Minuty stravene na zachode, vteriny s teplomerem v podpazi atd. Nikdo netusi, z ceho to bylo. Nastesti je to skoro pryc. A jedna poznamka na konec: zvlastni ovsem je, ze tato 'posrana choroba' postihla jen muzskou cast vypravy:)
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment