Dnešní den se tady slaví den díkůvzdání, ovšem muslimští radikálové se ho rozhodli "oslavit" po svém. Stovka mrtvých v Bombaji měla asi posloužit jako gesto díků..ale netušim komu.
Naše škola se vydala do domu matky Terezy, který tady v Chandigarhu funguje už přes 30 let, je to vlastně charita, azyl pro chudé, nemocné a pro odložené a nechtěné děti, hlavně holčičky!! Důvod je prostý, dominantní mužská společnost..jsem ráda, že žiju v civilizované a částečně "feminizované" Evropě! Kromě miminek tam byla spousta autistů, jak dětí, tak dospělých. Všichni měli slušivý sestřih á la koncentrační tábor, ale pořád se usmívali a mávali nám. Závěrem jsme jim předali zimní oblečení, peníze a sladkosti, vyslechli si info od zasvěcené boží služebnice a nasedli do busu směr škola. Cestou jsem poprvé viděla nefalšovaná stáda krav brodících se v odpadcích, zatím jsem viděla jen jednotlivce nebo malé skupinky. A poprvé jsem viděla výrobu "topných placek" uplácaných z dobytčího trusu.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
1 comment:
A me ve svetle vcerejsich nocnich vybuchu rano vsichni ujistovali, ze ja jsem sejf (tedy v klidu). Asi se boji, aby jim neutekla levna pracovni sila :D
Jinak to byl asi den krav, videl jsem kravu zirajici do vylohy, kravu vybafnuvsi zpoza auta a desetihlave ministado popelici se v prachu u cesty. Inu dikuvzdani!
Post a Comment