prvni dojmy z indie

namaste,
aneb ahoj vsem, prave sedim v radoby kancelari indickeho aiesecu v chandigarhu, vyuzivam velmi pomaleho netu a cekam na zprovozneni moji indicke SIMky. prvni dojmy? co cekate, z moji strany to byl hlavne vsudypritomny smrad, spina, skladky a v nich se povalujici deti, zvirata atd.
ale od zacatku> skvela Student Agenczz nam kvuli havarce na D1 prekazila transport na letiste do vidne, takze jsme jeli stylove taxikem za 4000 kc pro 4 lidi, transposrt do londyna v pohode. zato na palube Brit. Airways nas cekalo mile prekvapeni, zmenili nam sedadla, ocitli jsme se razem v 1. tride!! jaka nadhera, neustala obsluha, jidlo, piti, filmy, deky, polstare, kreslo-lehatko, takova mala koje pro kazdeho. takova cesta asi dlouho nebude, aspon ne tady u "nas" na vychode. o to vetsi des to byl v delhi, davy lidi, otravujuci taxikari, kteri nas, ostatne jako vsechny cizince, natah na 10 km cesty na domaci letiste asi 100x, dle informaci mistnich. tak jest. vitejte v indii..cestou jsme zkouseli vsemozne i nemozne bankomaty - neb nic jineho nez rupie se pouzit neda, z dolaru nemaji na vraceni. nebo se vymlouvaji. od certa k dablu.
po 10 hodinach v hale s pruvanem a japonskymi sousedy na sedacce jsme se konecne dostali na odbaveni, dalsi hodina byla kriticka! usinali jsme i za chuze!! pak uz jen nastup do letadla a hura do chandigarhu! letistem bych to ani nenazvala, takova ZNC, neboli z nouze ctnost. nasledoval 3denni "homestay"- ubytovani v rodine, kazdy zvlast, samozrejme. behem vikendu mnozstvi aiesec aktivit, poznavani jinych stazistu, napr. z brazilie, nekolik z holandska, ciny, tchaj wanu, anglie atd. bydli se tady ve 3 "bytech", spis ani nevim, jak to nazvat. s bydlenim to moc spolecnyho nema. voda sice tece, kape celou noc, sprcha je zazrak a vymozenost, zachod.. bez komentare, navic papir je tady jen pro honoraci. mistni pobocka aiecesu vypada jak vybydlenej dum..
a co delame? david byl vcera 1. den v praci, prisel celkem nadsenej, zatimco ja jsem stravila asi 8 hod. v cizim byte nikoli s cizi zenou, ale s cizim brazil. muzem, ktery mi poskytl azyl ve svem studenem pokoji. kolem pul 9. dorazil david, ubytovali jsme se na 1 noc a rano sup do prace.
po vcer. setkani s reditelkou skoly, vyvedu vas z omylu, the british school nema britske zamestnance!!! to me trochu vyvedklo z miry. ale je tu jeden jediny muz, telocvikar v turbanu, ktery se se mnou dneska podelil o svuj indicky obed. kvuli nemocnym ucitelkam jsem suplovala asi 6 hodin, jedna trva 35 min, coz je ok. deti ve veku od 5 let do 13, mix vseho. to byla moje dnesni napln. spis takove predstaveni, asi jsem se jim zalibila, predla jsem pradubicky pernik, ukazala jim nasi krasnou vlast, vychvalila ji etc etc. tak doufam, ze bude vse ok, 6 mesicu je fakt dlouha doba. na zpatek jsme jeli hromadne skolnim busem, malem jsem ohluchla, same otazky o rodine, cr, co mam rada, co budu ucit, jak dlouho, jsem-li vdana, jsem tak trochu exot:] david taky, hlavne na rikse. ja zatim jezdila na skutru, jako spolujezdec, navic, vtipna vec, zeny nemusi mit prilby behem jizdy. doprava je silena, jizda vlevo, provoz na cervenou, nechapeme, a to jsme si chteli poridit kolo.
dnes vecer nas ceka presun do lepsiho, mame uz par fotek, behem tydne preposlu, bud na picase nebo nejak tady, pokud to pujde.
je toho hodne na vypraveni, tohle berte jako rychloinfo o ceste a prvnich dnech, pokusim s epsat lip a na ceske klavesnici mozna..na netu budu v praci, tak cekam na komentare.
ps> je to vazne vychod, a to se vsim vsudy. ale asi se mi tady zacina libit, david je nadsen uz od zacatku.
ps2> zdravotni problemy zatim nemame, nastesti..

----------------------------------------------
>> Druha strana mince <<
Jak vetsina z vas spravne predpokladala, irciny nazory se budou lisit od mych. Takze bych to taky rad nacnul, berte to jako "Indie podle Davida" :).

Student Agency ukazala odvracenou tvar, siroke verejnosti neznamou. Diky jakesi nehode na D1 nam nedojel autobus, a to, ze nam uleti letadla je nezajimalo. Nahradni autobus mel prijet cca za hodinu a kousek, coz bylo kriticke. Taxikar do Vidne na letiste stal vazne 1000 na osobu (jela s nami nejaka Ruska a Cech co jel do Italie). Vymenili jsme si kontakty a rozesli se kazdy po svem. Sem zvedavej, jestli nam to Ejdzncy proplati!

Zminovana 1. trida British Airways byla opravdu jedinecna. Neduverive jsem pozival vyhod bussinessmana, v obavach ze nas jeste dodatecne zkasnou. Nicmene nestalo se tak a hodiny letu prijemne ubihaly. Pristani v Dili a hlavne prvni kontakty s domorodci byl sok i pro me. Po vlidnych a nevtiravych letuskach z 1. tridy se na nas sesypali mistni nahaneci taxikaru a byli krajne neodbytni. Kdyz videli, ze moc nechceme, snazili se nas utlouct svoji plynnou hindstinou. Nakonec jsme podlehli jeji spolehlivym informacim, ze transport z jednoho terminalu na druhy je v tuto hodinu (cca 2 hodiny rano) nemozny a nejdriv v 6 jede nejaky neplaceny bus. Cena, kterou jsme povazovali za primerenou, se casem ukazala jako opravdu 100x nadhodnocena. Takze 1:0 pro taxikare (spis 100:0). Nicmene mel s nami trpelivost, kdyz jsme se snazili vybrat rupie z mistnich bankomatu (pozdeji se ukazalo, ze je lepsi vybirat z nestatnich bank - nevim proc). Nadchazejicich 8 hodin jsme stravili v pred-predodletove hale, s ostatnimi cekajicimi (mj. i temi Japonci). Vsude neustale pod dozorem policie, letistni policie a snad i vojaku, cert aby se v tech jejich uniformach vyznal. Po cca 7 ubijejicich hodinach jsme byli vpusteni do predodletove haly, kde bylo trochu tepleji, zachody a vonelo tam jidlo. Cesta do Chandigarhu byla normalni, rekl bych temer evropsky probihajici.

Na miste si nas vyzvedla mlada AJSEKARKA se svym bratrem s turbanem. Z holciny se nakonec vyklubal ircina "domaci" na nejblizsi 3 dny. Tady jeste AIESEC stale fungoval na 1. Me vyklopili kdesi v sektoru 30 (mesto je rozdeleno na nekolik sektoru, ktere pry maji urcitou logiku, do niz se pry po par tydnech!!! dostanem) u mladeho AJSEKARE Rahula, v jehoz rodine jsem mel travit prvni dny pobytu ja. Krome nej, v rodine nikdo nemluvil anglicky, takze jsme si moc nepokecali. Ruce ani nohy v tomto pripade nebyly dostatecnou nahradou. Nicmene jidlo a ubytovani bylo, ve svetle pozdejsich zkusenosti, prvotridni. Dokonce meli i klasicky zachod (i kdyz bez papiru) a vykachlikovane misto s odtokem pro umyvani - clovek se polejva vodou z kyblu, takze u toho kleci vedle zachodu. Aspon jednu vyhodu to ma, nemusite neustale umyvat zachod :). AIESECari nas hned zapojili do svych "events" (tedy udalosti ci projektu) a bez jakychkoliv rozpaku presli fazi seznamovani s Indii, potazmo mestem. Tady uz zacaly klicit prvni obavy. Rahul se venoval svemu a ja v domeni, ze me ukaze jak to tu chodi chodil s nim. Pravda, neco sem pochytil (napr. smlouvani s riksama), ale mohl se snazit vic hoch.

Pak prvni den v praci, musel me do ni dovezt pan otec, protoze muj mily dohlizitel zaspal, klasika rekl bych. Myslel sem, ze to bude jako u Irci nejaka informacni schuzka, ale hned prvni den me posadili za pocitac, asi abych nezahalel. Prostredi tady (v praci) je rekl bych nad prumer, dokonce by se dalo rovnat i evropskym nadprumerem. Maji tu sveho Chefe - kuchare, ktery vari obedy a sem tam vecere, maji tu relaxacni mistnost se vsema moznejma hrama (elektronickejma i neelektronickejma), mlady kolektiv a pratelska atmosfera. O to vic me to tesi, ze i Irca vypada z prace spokojena.

No a konecne to ubytovani, z rodiny jsme sli prechodne na jednu noc do prvniho trainee housu - 4 steny, 2 postele a policka. Tot vse. Je pravda, ze je na zdech (pomistne) plisen, postele jsou spartakiadni lehatka s neprilis vabne vypadajicima matracema a prikryvky jsou asi jak ze skol v prirode, ale aspon to tolik nesmrdi :). Evropske zachody jsou tady asi normalni, zatim jsem je videl vzdycky vsude. Toaletak je diky internistum taky, takze tady pohoda. Koupelna, jak sem uz psal, se sestava vetsinou z vyspadovane podlahy a odtoku, kyble a hrnicku a dvou kohoutku ze zdi. Nekde (v ty rodine) tekla tepla voda, jinde maji hrejici spiralu. Clovek si tu koupel hned jinak uzije, kdyz na ni treba ceka 15 minut (nez se ohreje voda:) ). Jinak vsudypritomna zviratka jsou pratelska, jeste jsme nezaznamenali jediny utok. Kuchyne je proflakla vec a lidi tu jsou naprosto uzasni, neskutecne pohostinni a mili (obcas se postesti nejakej kakabus, ale jinak super).

Co se tyce dopravy - tak to stoji za to! Prvni cesta at uz autem ci riksou byl vazne sok, nejen ze jezdi na leve strane, ale zpusob jakym jezdi se zdal naprosto sileny. Po urcitem case v tom zacinam videt urcity rad, i kdyz zatim jen zacinam. Jejich neustale troubeni je vlastne preventivni a ridici jsou jednak hodne pozorni (myslim jako registrujici okoli) a predvidavi, druhak svym zpusobem disciplinovani. Ve vysledku to vypada jako neorganizovany a zbesily chaos, ale funguje to. Zatim je to zahada, ale fakt to funguje :). Riksove prej nemaji ani ridicaky, jen jak to pochytili, tak si to dovedete predstavit. Kolikrat mam chut sesednout a radsi vozit ja jeho, neb je to stary kmet a sotva funi. Snad si zvykneme... Tim, ze jsme bili, tak mame asi tak 300% severoindickou prirazku, ale az se naucime zaklady Hindi, tak se nedame. Mam za sebou uz prvni uspesne smlouvani, ale jsou v tom dobri, kluci jedni umouneni!

Takze nebyt ircinych obcasnych, vecernich, nefalsovanych hysteraku (ktere me tahnou zpatky na zem a nuti videt veci v jinem svetle) tak za sebe muzu rict, ze ma ocekavani Indie zatim naplnuje. Mozna i predchazi...