Prvni pracovni sobota, prvni certifikat TBS a karneval

Prvni pracovni tyden za nami. uff, desitky a desitky jeste pred nami. V uvodu vyhlasuji matematicky kviz, zkuste vypocitat, kolik jich vlastne bude??mala napoveda, koncime v pulce kvetna..
Krome stehovani, prvnich hodin ve skole, par jizd skolnim busem a spouste zodpovezenych otazek prisla na radu prvni prac. sobota -neco jako metodologicky seminar v TBS (The British School) vedeny indickymi esy v oblasti vzdelavani. Ucast povinna, bohuzel. Tady v Chandig. jsou dve pobocky TBS, jedna v Mohali, kde ucim ja, druha v Panchkule, kouksek od mista, kde pracuje David. Misto toho, abych objizdela cele mesto a pripojila se ke kolegynim v Mohali, rozhodla jsem se vyrazit na vlastni pest. David me navigoval, uspesne jsem nasedla do busu, kde jsem byla, jak jinak, za exota. Ale pulhodinova cesta za 7 rupii je v porovnani s riksou fakt zadarmo.
Info o busech viz Daviduv komentar. Dorazila jsem na autobusak v Panchkule a najala si super vyhodnou riksu, za asi 4 minuty jizdy si chtel vyzably muzik rict o 50 rupii. Kdepak, uz vime, jak smlouvat, dala jsem mu 30 a s usmevem se rozloucila. Do TBS jsem dorazila opet mezi prvnimi, na dochvilnost se tu opravdu nehraje, coz me nekdy privadi k silenstvi. Zapsala jsem se, vyfasovala nejky papiry a visaku na krk, aby vsichni vedeli, s kym maji tu cest. Nastesti uz tam sedela i Maria, jedna ze stazistek (Anglie), ktera taky ucila pro TBS. Aspon nejaka spriznena duse. Samotny seminar mel probihat od 9 do 13, ale jak sami hadate, nebylo tomu tak. Od 10 do 15 jsme byli zavreny v podzemni mistnosti, poslouchali info o vzdelavani v Indii, o soucasnych trendech, zkusenostech, problemech. Jako prvni mel prispevek jisty mlady kravatak z Bangalore, kam jsme meli puvodne jet na staz. Vypadal jak Bernal - to je info pro Pavlinku:) a holky vubec..
Nasledovala zena az Delhi, pri svem projevu o detech a rodicovstvi se rozbrecela, fakt dojemny a dobry. Ovsem posledni zena v hedvabnem sari tomu nasadila korunu. Mluvila cistou anglictinou, tzn. bez chraplaveho indickeho akcentu, neb zila nekolik let v UK, Finsku a na Islandu. Jeji projev byl ale opravdu moc dlouuuuuuuuuuuuuuuuhy. Vcetne nekonecne prezentace vseho, co souvisi se vzdelavanim. Vsichni touzebne ocekavali konec, ktery byl stale v nedohlednu, a to i pres to, ze byly skoro tri hodiny odpoledne. Krucelo mi v zaludku, hlava mi kazdou minutu padala, parkrat jsem se pristihla, ze jsem podlehla mikrospanku. Uz toho bylo vazne moc. David zatim netrpelive cekal doma a urgoval me smskama. Po skonceni tohoto edukacniho "ritualu" jsme dostali uchvatny certifikat o jeho absolvovani. Jsem na sebe opravdu pysna:) haha.. Poslu vam pak fotku. Domu me hodila reditelka nasi skoly, hura!! vysvobozeni..
Nasledoval spolecny obed v jedne z ind. restauraci v okoli a pak jsme hromadne vyrazili na mestsky karneval. Fotky jsou na picase, tak kouknete.
Neco jako nase Matejska pout, spousta lidi, stanku, papirovych alegorickych vozu, napr. s Batmanem nebo obeznim Santa Clausem, Pepkem namornikem atd., docela srandovni. Porad se s nama chtel nekdo fotit, jsme tady vazne atrakce. Dokonce me David prekecal na jednu z mistnich "houpacek", takova indicka verze ruskyho kola (viz Davidovy fotky). Radsi se nekoukat, jak to funguje. Bezpecnost prace tady asi moc neznaji..
Po prichodu domu jsme se dozvedeli, ze zabava ani zdaleka nekonci, ba naopak! Vsichni jsme zvani na party chandigarhske smetanky, tzn. hornich 10.000 v miliardovem state..