Neni vikend jako vikend

Na patecni vecer jsme si naplanovali navstevu zdejsiho multiplexu, davali Bonda. Jeden z mala anglicky mluvenych filmu v bohate zaplave polozpivajicich bollywoodskych cajdaku. Cestou z prace jsem se uz videl v kine, kdyz do autobusu pristoupil prvni holohlavy Ind, ktereho sem tu videl. V usich nausnice a celkem inteligentni vyraz v ksichte. Mel sem zrovna tasku s logem AIESECu, coz byla zaminka, aby navazal konverzaci. Nejdriv me mylne tipnul na Nemce (holt asi sem veren svemu prijmeni) a pak se rozpovidal. Je to skoro 30ti lety doktor-strojar, co tu pracuje v jedne firme a nahodou nastoupil do spatnyho (myho!) autobusu. Asi osud :). Slovo dalo slovo, vymenili jsme si telefonni cisla a on me pozval na caj. Nejdriv sem chtel neduverive odmitnout, predstavujic si "vylepseny caj" a nasledne orgie, ale pak sem predsudky zahodil a zvidavost se dockala.

Dosli jsme k nemu domu, pronajaty pokoj stareho mladence... proste jako doma. Puvodne nabizeny citronovy caj mel hned dve vady: 1) nemel citron, 2) nemel caj. Nekomu by to mohlo pripadat jako problem, ale on si s tim po indicku poradil. Citron mu prinesla pani domaci a absenci caje nahradil poradnym panakem karibskeho rumu, takovy indicky grog. Popijeli jsme a povidali az sem malem zapomnel na kino. Pak me na motorce dovezl domu, kde sem ho seznamil s mirne podrazdenou Ircou (holt pozdni prichod).

Kino jsme nakonec stihli, uz se nam dari cestovat riksou zhruba za polovicni cenu (ale stale preplacime). Riksak nas dovezl pred Centrall Mall, takovy zdejsi Prior. Nezbytne vstupni prohlidky skrze detektory kovu a osobni prohlidka - mlady usmevavy Sikh me sacoval a kdyz se zrovna zaobiral citlivym mistem, smal se na me a ptal se me pratelsky: "How are you sir?". Ircu vedle za plentou prohlizela zenstina, inu osahavajici se zeny by zrejme mistnim muzum zamotaly prilis hlavy. Kino samo o sobe stejne jako u nas, coby "blbym belochum" nam chlapec na pokladne samozrejme prodal drazsi listky (i tak to vyjde cca na 80 Kc) a kdyz sem se dozadoval vysvetleni proc jsou tyhle drazsi, jen neco zamumlal a najednou zapomnel anglictinu - jak typicke! V sale jsme byli usazeni do vyjimecne polstrovanych (exclusive) kresel, ktere se daly sklopit skoro az do vodorovny polohy a zacala predfilmova instruktaz. Opravdu jak v letadle nam promitali unikove vychody a bezpecnostni zasady pro chovani v kine. Bohuzel vetsina Indu jsou povahou anarchiste, a tak jakekoliv narizeni je jim predem proti srsti. Proto se susteni pytliku, mlaskot a srkani ozyvalo ze vsech stran, vrcholem jejich produkce byl telefonat uprostred filmu. Opravdu mobilova velmoc. Kdyz konecne rusive zvuky zacinaly ustavat, pana Bonda v pulce promitani zastavili a na platne se objevila vyzva, aby navstevnici vyuzili onu pauzu nakupem popkornu a oblibene koly. K nasemu udesu se vetsina (bohuzel i nas soused) zvedla a vyrazila do front. Druha pulka byla tedy opet vyplnena stejnym hlukem jako ta prvni.

Nicmene Bonda jsme si zkazit nedali a cestu domu stravili stridave na chodniku a v rikse (smlouvani na okraji mesta v 11 hodin vecer je hodne obtizny level).

Druhy den (v sobotu) sla Irca, k velke radosti, opet do prace. Osirely jsem se snazil samotu premoci spankem, coz se mi taky nakonec podarilo. Slunce venku lakalo a nakonec me vytahlo ven, sel sem na mistni hriste psat denicek a cist si. Sedici beloch uprostred parku je tady jako pest na oko, a tak netrvalo dlouho a zacaly se dit veci. Nejdriv se me snazil svaty muz obrat o 100 rupii, coz se mu nepodarilo (ocividne to byl mlady podvodnik) a pak sem se stal tercem zajmu mistnich deti ulice.

Po obede se zacalo s pripravami na vecerni party, na kterou bylo udajne pozvano 140 lidi. Nastesti prisla sotva 20tina, takze tentokrat byla party dokonce i zabavna :). Par novych lidi, nova alkoholova pratelstvi a spousta fotek (viz Picasa). Nedelni procitnuti bylo obdivuhodne bez nasledku (jak fyzickych, tak psychickych), cerstvi a odpocinuti jsme se tedy mohli vrhnout do zbyle pulky dne. Na planu byla ruzova zahrada (viz Picasa), Leisure valley (mistni vyhlaseny park) a obycejny flink. Na kazdem kroku nas provazeli zebraci a zebracata, obdivovatele s fotaky (vzdycky delaji ze si nas foti jako skupinu, pritom maji nazoomovan Ircin vystrih - sranda je pozorovat, jsou jako zvirata).

Pak jsem zavolal nasemu priteli z autobusu, cajovnikovi a domluvili se, ze se nekde potkame. Chvili bloudil nez nas nasel (tak jsme se dokazali schovat) a sli na kafe. Mezitim sikovne zpunktoval sve kamarada - velkeho fandu do armady. Fanda tak velky, ze ho ani armada nechce, pry se ho boji. Typek jezdil ve vyrazenem modelu indickeho armadniho jeepu a zbytek dne jsme stravili jizdou v jeepu po meste. Offroad v mistnim parku byl zajimavy zazitek, na to se jen tak nezapomene. Kdyz jsem mu rikal ze v preloucskem Excalibru muze koupit dokonce tank nebo i vrtulnik byl v extazi. Asi za odmenu nas vzal do dalsiho parku, kde je pomnik bojovnikum za svobodu (to jsou ti freedomfighteri, co maji vyhrazene sedacky v busu). Je tam opravdu hodne jmen, inu tri indo-pakistanske valky a jedna indo-cinska si vybrali velkou dan. Nasledny vylet k Sukna jezeru, obcerstveni a cesta k Bhanovi (mistr caje), kde jsme pojedli a hura domu.

Na to, ze jsem pulku (a to doslova) vikendu prospal, se toho stihlo dost, ne ;)?