David pere pradlo

Vsechno je jednou poprve.. a tak vcera odpoledne, pote, co jsme se vyspali po neskutecne jizde himachalskym busem z Dharamshaly zpet do Chandigarhu, rozhodl se David, ze prolomi barieru doposud nevyzkousenych "domacich praci", alias "praci pro zeny".

DAVID BUDE PRAT!!

Pocatecni neznalost zakladnich pravidel o delbe na SVETLE a TMAVE pradlo, teplote vody, mnozstvi praciho prasku a zpusobu prani ho privadela temer k silenstvi.. ale bida naucila i Dalimila housti..
A tak se nase mila koupelna s tureckym zachodem onoho odpoledne promenila v pradelnu prvni indicke kategorie.
Behem praci procedury me David neustale bombardoval otazkami: "Proc se tohle pere se svetlym, kdyz to neni bily?" nebo "Staci, kdyz s tim budu takhle tocit? Dyt v pracce se to taky toci v tom bubnu.." nebo "Jak dlouho mam drbat limec u kosile, staci to takhle?" nebo "Nemas jinej kartacek, tenhle je nejakej mekkej.." nebo"Kolik stoji pracka, tohle je fakt pruuuuudaaaaa!"
Po zhruba dvouhodinove manualni cinnosti, pri ktere jisto jiste neproklinal jen absenci pracky, vylezl pan Jirman cely unaveny a stezoval si na nekvalitni praci prasek..chudacek, jeho ruce byly uplne leskle..a mekke.. zazije tohle nekdy V LESE??
Po poslednim kusu praneho pradla prihodil svuj polomokry praci odev a vse zavrsil otazkou, zda se mi jeho praci vykon vcetne jeho "uniformy", tzn. naheho tela, libil.. Ano, libil, konecne nemusim vsechno delat ja..
Neuplynula ani hodina a nas mily spolubydlici, ano, ten, co tak miluje cistotu, rovnez zahajil akci "prani je nase radost", obzvlaste v den statniho svatku (26. 1. se v Indii slavi Den republiky).
A tak se nase krasna a prostorna terasa zalita lednovym sluncem zahy promenila v cinzakovou susarnu v zatuchlem suterenu..
A tak se susilo a susilo a susi se doted..