Thursday, January 8, 2009

Den I: Cesta z mesta

V case, kdy vetsina ceskych rodin zacina smazit kapra, zdobi bramborovy salat a snasi darky pod stromecek, my jsme se chystali na nasi 10ti denni cestu po Rajastanu. V nasem trainee dome se zacinal pomalu schazet cestovatelsky krouzek (Marie - UK, Laurence - NL a my dva) a predodjezdova atmosfera byla euforicka. Irca dosmazovala vanocni palacinky a nenazrany Laurence (pozdeji znam tez jako Holub) se cpal, co se dalo. V pristich dnech nam prichysta jeste par prekvapeni :).

Z predvcerejska jsme meli koupeny listek na vlak z Dili do Agry, takze jediny ukol spocival dostat se do Dili vcas. Puvodni myslenka jet autobusem byla asi prilis odvazna, takze nam Mariin mistni pritel dohodil znameho taxikare. Slibovany vetsi komfort mel sve ALE, vzhledem k prevazujicim rocnim teplotam nad 30 stupnu nejsou zdejsi auta (az na vyjimky) vybavena topenim. Taxikar nam vysvetlil, pres kamarada na druhem konci telefonu, ze potrebuje mit otevrene okynko, aby se mu nemlzilo auto. Snazil sem se mu vysvetlit, ze ma vetrani na palubce, ale proste stazene okno je stazene okno. Takze celych 5 hodin do Dili jsme jeli s vice (ci mene) stazenym okynkem. Zima jak v riti! Navic taxikar nemluvil anglicky, takze chvile ticha vyplnoval pustenym radiem, coz obzvlaste na prednim sedadle usinajici a kroutici se Laurence prilis nekvitoval a zaskodnicky mu radio ztlumoval. Venku mlha "na krok", navic osvetlena parkovackama dostavala hororovy nadech. Cestou jsme potkali stado ovci, ktere se stretlo s kamionem, kdo vyhral stret je jasne. Kdyz nas pak vzal taxikar na projizdku mimo silnici (pozdeji jsme zjistili, ze se vyhybal mytnemu), trosku v nas zatrnulo.

Nicmene nas dostal do Dili na nadrazi (v pauze si nechal zaplatit ranni brzkou snidani, kterou jsme mu pak strhli z jizdneho - k jeho velke nespokojenosti). Naskocili jsme do spaciho vlaku, dost podobneho ukrajinskym, a vyrazili smer Agra. Spaci vlaky (tzv. sleeper class) se vyznacuje nedovirajicimi okynky, absenci dveri mezi vagony a misty natvrdlymi indy, kteri si nasadi 2 cepice, prehodi pres sebe 5 dek a jsou neprustrelni i u otevreneho okna. My evropane pak z vymrzleho taxiku naskocili do jeste pruvanovejsiho vlaku, takze zbyle 4 hodiny do Agry byly opet ve znameni zimy. Pred obedem jsme dorazili do Agry, coz je ale naplni dalsiho vypraveni.

4 comments:

Anonymous said...

U Vás se zdobí bramborový salát? :) To musí být věru krása - slaměné hvězdičky, šištičky, sušené pomeranče, červené mašličky, uzené kočičky, barevní broučci a zelenonozí trpaslíčci s lucerničkami, které ulámali cestou na Špilas.
Tu zimu chápu, v mém kupé hoří svíce - knot je dlouhý a plamen vysoký, leč tepla málo.
Zdravím Vás a očekávám další vyprávění.
A teď minutu ticha za nebohé stádo ovcí - ovce v mlze - ovoce v mlze - ovoce v noze - ovoce v nose/někteří možná ze své vlastní experience vědí, o čem mluvím, a pokud ne, přistupne raději na avizovanou "minótku"
pa, macaska

Anonymous said...

oprava: přistupme
m.

Anonymous said...

Pár kroků do "AKADEMIKŮ ROKU"
Zatímco nékteří prchli do Indie, nám tady doma v příjemně růžovém Čuristánu/ČR/ tuhne nejen úsměv na rtech,ale i stolice jinak běžně vláčná.
V přízemí našeho domu bydlí jeden Docent, starší pán, přestože má ponékud větší uši, vyjadřuje se až příliš hlasitě. Často s ním chodím na vycházky, trochu se za ty jeho uši stydím, jemu je to jedno.Mám zde u nás na vsi dost známých, tak je jen otázkou, kdy někoho z nich potkáme. Aniž bychom stačili povonět tyčinkou, on již pochcal strom a briskně zahájil spolupráci s podivně polostátní soukromou institucí ČEZ na pokládce silového kabelu těsně vedle cesty příkladně udržované místním úřadem formou obkaluž, mrazy odkázanou do nefunkčnosti /zaplať pámbu, a bez úsilí/. Řeknete si, no jo, pan Docent si to může dovolit, ale co takoví obyčejní inženýři? Nic. Sic nezřídka oplývají kouzelným rukopisem a pravopisem, ale ne zas úplně všichni.Holki a kluci v Panoptiku hrůzy ve Sněmovní zatím všichni střízliví, po Silvestru psí výraz ve tváři.
Apropos, pan Docent je pes, rodem Baset, osmiletý.tata

david said...

Ano, vskutku se u nas zdobi bramborovy salat. Zustavame vsak prizemne u kapie, zelene papriky, rozkrajeneho vajicka a snitky petrzele... Holt v Jevicku jsou zrejme jine mravy :)

Uplne sem na nej ted dostal chut!

Co se tyce akademiku, dekuji za komentar, opravdu jsem se pobavil. Jen tak dal...